![](https://textgulas.cz/wp-content/uploads/2022/07/binoculars-g036af74be_640-e1658668617853.png)
![](https://textgulas.cz/wp-content/uploads/2022/08/cranium-g73d5538f2_640.png)
ptá se Egon Duchoně, který ho vede po šedivé cestě.
Duchoň mlčí, jen kyne rukou. Egon ho následuje, ale v klidu není. Cesta je nebezpečná. Plná záktrut, záhybů a elektrických výbojů.
,,Duchoni, kam to jdeme?“ nedá Egonovi rostoucí strach.
,,Do skladu. A už prosím mlčte! Cesta by mohla zmizet.’‘
,,Zmizet?“ nechápe Egon.
,,Psssst!“ přikládá Duchoň prst na ústa a naznačuje Egonovi, aby už konečně ztichl. ,,Cesta se ukazuje jen těm, co mlčí,“ dodává a mizí za dalším ohybem.
Egon by chtěl něco říct, ale potřebuje něco na to svoje www, a tak se nakonec, k mlčení donutí.
Jdou dlouho. Zleva doprava, pořád na východ. Až dojdou nakonec. Cesta končí a zvrásněná šedivá skála se svažuje do hluboké prolákliny, na jejíž druhé straně se opět vynořuje.
![](https://textgulas.cz/wp-content/uploads/2022/08/fantasy-gb5f92deef_1920-1024x514.jpg)
,,Co to sakra….!?“ nevydrží to Egon.
,,Tiše!“ okřikne ho šeptem Duchoň. ,,Čekáme.“
,,A na co? Cesta tu končí, nikdy se tam nedostaneme, to je jasný jako facka.“
Egon si sedne a vezme do ruky mobil. Je vybitý. Tak to je konec, pomyslí si, teď už se nedostaneme ani zpátky. Zandá mobil, složí ruce do klína
a svěsí hlavu.
A v tom…blik!
,,Co to…?“
,,Je to tady,“ odpoví Duchoň.
,,Záblesky.“
,,Záblesky?“ diví se Egon.
,,Ano, záblesky. Záblesky, co ukazují mosty. Synapse,“ dodá po chvíli.
,,Synap…co?“
,,Synapse,“ usmívá se Duchoň. ,,Mosty, co nás dovedou k cíli. Z levé hemisféry do pravé. Z logické do tvůrčí. Prostě přes most, doprava, doleva, kousek rovně až tam – do skladu. Do Skladu povídek, kde se mimochodem, milý a vážený návštěvníku nacházíš i ty.
Tak do toho, snad si vybereš.“