Říká se, že čím je člověk starší, tím víc si pamatuje věci z doby, kdy byl mladší a naopak neví, co se stalo před, pěti minutami. Já tedy nevím. Kdyby se mě někdo zeptal, jestli si vybavuji tu scénu, kdy babička řezala pilkou těsně vedle mé hlavy do dřevěného koně, musel bych přiznat, že ne. Ale údajně, to byla jedna z nejlepších historek vyprávěných mou matkou při sousedských návštěvách a přihodila se prý nějak takhle.
Scéna: Chodba bytového domu, schody, tři patra. Matka, dáma při těle. Astmatička: nese nákup, pomalu se šine do schodů. Jde do třetího.
Scéna: Obývací pokoj.
Na koberci před oknem stojí dřevěný kůň a na něm dovádí malý chlapec. Kůň je sestaven ze dvou překližek ve tvaru koně, vzájemně propojených sedátkem a špruslemi.
Scéna: Kuchyň. Babička chlapce vaří oběd. Chlapečkovi nevěnuje pozornost.
Scéna: Chodba bytového domu, schody, tři patra. Matka: Vykonává přestávku v prvním patře.
Scéna: Obývací pokoj, kůň, chlapec. Chlapec chce prolézt špruslemi a vylézt z koně předem. Chlapec se zamotává mezi šprusle.
Scéna: Kuchyň Babička chlapce vaří oběd. ,,Mirdo, bude polívka.‘‘
Scéna: Obývací pokoj. Chlapec, kůň. Chlapec se pokouší vymotat ze špruslí. Na ,,Mirdo, bude polívka.‘‘ nereaguje. Chlapci se to nedaří. Opouštějí ho síly. Nabírá k pláči.
Scéna: Kuchyň, obývák.
Babička jde zavolat chlapce k obědu. Vidí výjev jak z obrazů Hieronyma Bosche. Chlapec visící hlavou dolů z koně, nepřirozeně prohnut, zajat mezi dvěma špruslemi a dřevěným sedátkem. ,,Mirdo, Mirečku‘‘ volá babička na vpletence a zkouší ho navigovat.
Scéna: Chodba bytového domu, schody, tři patra.
Matka: Vykonává přestávku ve druhém patře.
Scéna: Obývací pokoj. Chlapec, kůň a babička.
Chlapcovi se podařilo vyprostit ruku, ale o to více se mu prohnul krk. Naštěstí jsou mu teprve čtyři a kosti něco vydrží. Babička propadá panice. Vidí, že bez pomoci to nezvládne. Odbíhá z obýváku pro pomoc. Chlapec už nebrečí, chlapec řve.
Scéna: Chodba bytového domu, schody, tři patra. Matka: Matka při přestávce v druhém patře, zaslechne řev chlapce.
Scéna: Obývací pokoj. Chlapec, kůň a babička Babička se vrací s pilkou. Chlapci jsou teprve čtyři, ale tuší, že je něco špatně.
Scéna: Chodba bytového domu: Matka se rozbíhá do třetího. Srdce v krku, plíce v nedohlednu, průdušky pryč, tašky s nákupem v ruce.
Scéna: Obývací pokoj. Chlapec, kůň a babička.
Babička noří ostří pily do šprusle vedle chlapcovi hlavy. ,,Drž!!!‘‘ instruuje chlapce. Chlapec drží. Ani nemůže jinak.
Scéna: Chodba bytového domu:
Matka dosahuje třetího patra, na astma není čas, na přestávku taky. Loví klíče z kabelky.
(Poznámka autora: Kabelky nebyly v roce 1976 tak sofistikované, takže to šlo rychle). Odemyká dveře. Vchází dovnitř.
Scéna: Obývací pokoj. Chlapec, kůň, babička, matka, otec.
Matka vidí, jak babička řeže do hlavy jejího syna pilkou na dřevo.
Babička řeže pilkou do šprusle koně, asi deset centimetrů vedle chlapcovi hlavy.
Chlapec drží.
Kůň povoluje.
Chlapec vypadává z koně.
Pilka vypadává z babičky.
Matka padá na podlahu.
Vchází otec.
…a všichni drží pohromadě.