Egon jede autem. Úterý odpoledne. Dneska to stálo v práci úplně za h …. a k tomu ,,crrrrr, crrrrr,“ podělanej telefon.
,,IT help desk,“ zahlásí se. Náhle však jeho pozornost něco upoutá. ….Duchoň?
Egon se nestačí divit, ale vypadá to tak. Duchoň. A není sám. Jde s nějakým chlápkem po louce směrem k lesu.
,,Co tam jdou sakra….?“ Egon vytípne telefon, mne si bradu a pozoruje vzdalující se dvojici. Musí to zjistit. Zastavuje poblíž.
V autě aktivuje zabezpečovací zařízení a v sobě Vinnetoua rudého gentlemana, na kterého v dětství tak rád koukal a dává se do sledování.
Našlapuje tiše. Plíží se. Blíží se. Naslouchá. Ti dva nic netuší. Jdou po lesní cestě, povídají si a občas se zasmějí. Egonovi je to divné,
ale hlavně mu vrtá v hlavě, co že je to s Duchoněm za chlápka. Vypadá divně.
https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/basnicke-strevo
,,Hele, hele….,
dřív jezdila na kole
teď věnuje se skeletonu,
je lepší býti u koryta
než na konci peletonu,
…docela dobrý ne?“ řekne najednou ten chlap Duchoňovi a ten se zasměje.
,,Jo, ty vole, dobrý,“ odpoví Duchoň a namluví si větičku do telefonu. ,,To použiju, díky.“
….,,A hele, hele…ještě tohle…“ pokračuje ten divnej týpek.
,,Ležíc s rampouchem u nosu,
tam pod Velkým vozem,
klepajíc hroznou kosu,
praštil sebou o zem.
A tam na té zemi,
za obratníkem Raka,
zkoumá hvězdohledem,
to, co ho léta láká,
to, co mu srdce plní,
když přemýšlí o věčnosti,
když přemýšlí o ní.
A tak tedy pozoruje
pozoruje Full HD,
jak prostorem i časem pluje
to vesmírné MHD
až dech se krásou tají.
Jen si musí dávat pozor
na, ukončete výstup a nástup,
dveře se zavírají….“
Chlápek se tetelí a čeká co na to Duchoň. Ten jen mrkne, kývne, vytahuje mobil a namluví do něj onen text.
Egon to pozoruje z křoví. Nechápe. Rozum mu velí napsat to do excelovské tabulky, ale když náhle….
| Duchoň | Left join ‚Divnej týpek‘ | O | X | O |
| Order by | ??? | X | O | X |
| Result | Error | O | O | X |
,,Crrrr, crrrr,“ IT help desk. ,,Sakra,“ zakleje Egon a snaží se utišit neposedného performera. Pozdě.
,,Tak vylezte,‘‘ kyne mu Duchoň.
Egon se trochu stydí, ale spíš mu vadí, že byl tak hloupě prozrazen. A tak přejde do protiútoku.
,,Co, kdo….?“ Koktá.
,,Myslíte, kdo to byl?“ dokončí otázku Duchoň, který už stojí na lesní cestě sám.
,,Ano, ano. …No? Kdo to byl ?“ ptá se Egon. ,,Vy jste můj přítel Duchoni….jenom můj a nikoho jiného.
Do našeho vztahu nikoho dalšího zvát nebudeme. Já si to nepřeju. Je vám to jasné?’‘
,,Ano, rozumím. ….Ale v tom případě si budete muset zrušit záložku,“ dodá po chvíli.
,,Jakou záložku?“ Egon nechápe. Není divu, po dni stráveném na helpdesku.
,,No, na těch vašich www,“ upřesní Duchoň a sleduje, jak se Egonovi rozednívá.
,,Aha,…aha… a jakou záložku?“
,,Básně,“ odpoví Duchoň lakonicky. ,,Kdo si myslíte, že je pro vás píše? Já?“
,,A ne snad?“
,,Ale co vás nemá, Egone. Všechny básničky napsal můj kamarád, Miroslav Básnický Střevák.
A jestli chcete mít na těch vašich www jedinou básničku, budete ten fakt muset přijmout.
A protože Egon tam básničky chtěl a onen fakt po čase přijal, tak tedy vítejte v záložce Miroslava Básnického Střeváka.
Miroslav Básnický Střevák
