Po třech týdnech na JIPu Zapnuli ho do zipu Po třech týdnech v říši hmyzí Jeho tělo před očima jak Nagasaki, Hirošima, mizí Co na tom, že byl třída, že měl koule a byl chlápek ryzí Takhle měří zeměkoule Těm co mají slunce v duši I těm co jsou v krizi Po návštěvě kámošky další nálož chemošky Po koktejlech z říše pekla slzy chvíli zkrápí vlasy by nakonec s bohem spásy klekla Co s tím, že byla celebrita S lajky, kliky a tisíci zhlédnutí Takhle měří lidská pýcha ... bez mrknutí. A to vše v březnu, prosinci, lednu A konec? V nedohlednu...
Napsáno 2022 jen tak….
Egon: ,,Hele Duchoni, neměli bysme to nějak sdílet? Víš kvůli tomu - jak se tomu sakra jenom...., jo, většímu dosahu," přemýšlí Egon nahlas. Duchoň, ,,opéká si buřta, těší se na tu mastnotu, co mu za chvíli poteče po bradě a co ji zapije pivem a je mu to z duše buřt.