přemýšlí nahlas pan Egon, když uvažuje nad tím, čím zaplnit prázdné místo v textovém poli.

,,Duchoni jste tam?“

Zkouší to. Klepe, volá, ale nic. ,,No tak to je výborný, teď když ho potřebuju, tak se někde fláká,“ stýská si Egon.

Ale nic jiného dělat nemůže. Jak šlo o psaní, vždycky to za ně dva, odmakal ten od D.

Duchoň se celý den neukázal, a tak se Egon zabýval jinými věcmi. A pak šel spát.

,,…Napište, že jste se narodil v Kolíně.“

,,Duchoni…“ přivítal Egon svého kamaráda s úlevou a rovnou mu nabídl tykání. Ve spánku jim to přátelství šlo nejlíp.

,,Teda Duchoni,“ pokračoval Egon. ,,To by mě ani ve snu nenapadlo…v Kolíně. Geniální. A dál?“

,,No, napište…, tedy napiš…“ opravil se Duchoň, ,,co tě baví, koho máš rád, čím se živíš.“

,,Teda Duchoni, to je témat. Kam na to jenom chodíš?“

Duchoň se jen usmál.  

A v ten moment Egon všechno věděl. Věděl, že mu je padesát, že je ženatý, má dceru a žije v Benátkách nad Jizerou.

Věděl i to, že rád sportuje všechny ty tenisy, badmintony, kola a volejbaly, i to, že miluje přírodu a píše. A že píše všechno možné.

Povídky, básně, glosy, věci humorné i ty na vážno.

Hned jak ráno vstane, napíše to do toho textového pole.  

,,Díky Duchoni,“ poděkoval Egon

,,Není zač Egone. Hezky se vyspi.“

Egon se vyspal do růžova. A taky do devíti, což bylo na pováženou, protože měl od 8:30 důležitou schůzku v práci. 

,,Do prdele,“ zaklel logistik a napůl ajťák Egon a do textového pole nenapsal ten den už nic. Časem ty údaje určitě doplní, ale teď je ve stresu, takže vám to musí stačit takhle….

Vítejte v záložce O mně

_{O Mně}

https://textgulas.cz/